Ač dnes žijí lesní elfové ve hvozdu Irollanu na Narkeshi, historické kořeny národa jsou spjaty s kontinentem Sigilem. Zakládají si na své samostatnosti, historii a jsou poměrně uzavření. Kam až paměť sahá, vždy vedli více či méně otevřený konflikt s temnými elfy. Současná společnost však nyní stojí na pomyslném rozcestí mezi radikální a umírněnou politikou, tradicemi a pokrokem. Jen několik málo rozhodnutí přitom může ovlivnit osud mnoha budoucích generací.
Společenství lesních elfů je vlastně anarchistické, neexistuje zde pevné mocenské uspořádání. Přesto však žijí v jednotě, vzájemném respektu a mají své přirozené vůdce. Za nejvyšší autority mezi nimi dnes platí především lesní kněžka Ylthin a válečník Alaron.
Živoucím srdcem hvozdu je stromové město Shataqua, jinak jsou elfové rozptýleni po celém Irollanu. Je udivující, jaký přesto mají vzájemný přehled, jak o místě pobytu, tak názorech a s jakou rychlostí se dovedou shromáždit, nebo na čemkoliv dohodnout. Irollan spolu s elfy obývají i bytosti hvozdu, jako jsou dryády nebo jednorožci. Obě strany přitom žijí na sobě nezávisle, toliko v přátelské a vzájemně prospěšné symbióze. Patronkou lesního národa je Sylanna. Její uctívání je elfům přirozené, ale svobodné a především má nespočet podob, kdy si každý hledá cestu k dračici země po svém. Bylo by marné hledat mezi lesními elfy jakékoliv soudy nebo zákony, jak je chápou mnohé další země. Zdejší společnost se řídí zvyky, morálkou a veškeré ortely vynášejí z titulu autority jednotliví vůdci. Jako národ jsou lesní elfové nesmírně řemeslně zruční a hvozd jim dává vše, co potřebují k životu. Teprve nedostává-li se jim něčeho, obchodují se svými sousedy. Vysoce ceněno je především dřevo z irollanských hájů a průzračných potocích se navíc prý nacházejí spousty zlata, ale kdoví.
